Svoje první muzikantské krůčky jsem učinil v roce 2007, kdy jsem si jako naprostý hudební amatér a samouk pořídil první akustickou kytaru. Záhy jsem přišel na to, že mnohem víc než přehrávání cizích písní mě baví psaní vlastních skladeb. O sobě, svých pocitech, lidech a dění (nejen) okolo mě. Odjakživa jsem kladl důraz zejména na texty. Zpočátku hlavně proto, abych odvedl pozornost od skutečnosti, že většinu mých písní doprovázely stále ty stejné čtyři akordy. :) Postupně jsem si osvojil pár dalších akordů, nicméně texty dodnes považuji za těžiště svých písniček. Původně jsem měl v plánu založit kapelu, ale nakonec jsem zůstal hudebním solitérem.
Na otázku, k jakému žánru bych svoji hudební tvorbu zařadil, nedokážu jednoznačně odpovědět. (A možná ani nechci, vzhledem k mojí obecné nevůli k nějakému škatulkování. :)) Nejblíž mají moje písně asi k folku, když už bych musel jmenovat nějaký žánr. :) Sám bych svoji hudební tvorbu popsal tak, že píšu obyčejné písničky o každodenních (ne)všednostech, ale i o věcech, které nás přesahují. Poslední dobou jsem svojí tvorbě začal říkat „písně z krkonošských cest“, protože po většinu roku pracuji na cestách v Krakonošově revíru, kde se také rodí většina mých hudebních nápadů. Písně z krkonošských cest jim říkám také proto, že nějakým způsobem reflektují mé životní pouti v kraji pod Sněžkou, kde od narození bydlím.
Ve svých hudebních začátcích jsem se doprovázel pouze na akustickou kytaru, ale časem jsem pod vlivem svých oblíbených hudebníků začal experimentovat i s elektrickou kytarou. V pozdějších letech moje písničkářská tvorba ustoupila mému činění na poli literatury, ale na prahu třicítky mě zase políbila hudební múza. A to tak důkladně, že jsem obdržel dostatek tvůrčí inspirace k tomu, abych v roce 2022 mohl natočit své debutové studiové album „Na cestách“. V roce 2024 vyšlo mé druhé album „O duších a lidech“.
